Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Komunisté narazili

Vítězný únor se používal za komunistů jako označení komunistického převratu v Československu, který proběhl mezi 17. a 25. únorem 1948. Dnes je správně chápán jako přechod od vnějškové demokracie (politická situace po roce 1945 už nebyla skutečnou demokracií, ale pouze předstíranou) k totalitnímu režimu a připojení ČSR k sovětskému impériu.

Následoval útlak obyvatelstva, ekonomický úpadek a obrovské emigrační vlny obyvatelstva (1948, 1968). Gottwaldova kancelář na vládě byla propojena přímou linkou se sovětským velvyslanectvím, kde tehdy „úřadoval" náměstek ministra zahraničí SSSR Valerián Zorin. Ten, ihned po příletu do Prahy, kde měl údajně vyjednávat o dodávkách obilí po katastrofálním suchu v roce 1947, vzkazuje prostřednictvím svých lidí v prezidentské kanceláři prezidentu Benešovi, že Sověti se v úsilí o soustředění moci v rukou komunistů nezastaví před ničím, včetně ozbrojeného zásahu. Místo vyjednávání dodávek obilí, Zorin nekompromisně řídil přípravu puče a jeho samotný průběh.

Přes optimistické proslovy komunistů již delší dobu sledovalo sovětské velvyslanectví tehdejší vývoj v Československu spíše pesimisticky. A tak sovětské vedení v čele se Stalinem a Berijou poslalo do Prahy již v lednu 1948 tajně vlakem zvláštní brigádu KGB speciálního určení. Brigáda čítala 400 mužů převlečených do civilu. Komunisté vyzbrojili Lidové milici. Scéna pro puč byla připravena.

Když se v sobotu 21. února zeptal prezident Beneš Gottwalda, co se stane, když demisi ministrů nepřijme, pohrozil mu Gottwald nejen vyhlášením generální stávky a vysláním oddílů Lidových milic do ulic, ale i intervencí Sovětského svazu.
O to, že nešlo jen o plané vyhrožování, svědčila skutečnost, že KSČ uvedla do pohotovosti 6 tisíc ozbrojených členů Lidových milicí a také „Svobodovy" tanky kolem Prahy. Ze SSSR přijíždí do Rakouska dalších 18 tisíc sovětských vojáků a zaujímá bojové postavení kolem československých hranic. Prezident Beneš tak opět zažívá situaci podobnou mnichovské krizi v září 1938.

To všechno jsou známé historické události. Navzdory tomu se komunisté po 65. letech znovu začali, s pomocí sociální demokracie, prodírat k moci. Vytouženou vidinou komunistů je vítězství sociální demokracie ve volbách v příštím roce a po vytvoření společné vládní koalice i uchvácení několika ministerských křesel. Krajské koalice a obsazování míst v radě krajů jsou jen jakousi generálkou na nástup na posty nejvyšší. Komunistů zkrátka narostla křídla a apetit.

Jenomže komunisté narazili. Krajské koalice ČSSD a KSČM se lidem příliš nelíbí. V Jižních Čechách protestovali pedagogové a studenti proti komunistické radní pro školství Marii Baborové, a nakonec byli úspěšní – Baborová rezignovala, byť údajně ze zdravotních důvodů. Jenomže sotva trochu odezněl jeden skandál, provalil se nový. Uvolněným radním v jihočeské krajské radě je za KSČM Václav Kučera, spolupracovník komunistické Státní tajné bezpečnosti s krycím jménem, odkazujícím se na hlavní postavu komunistického propagandistického seriálu Třicet případů majora Zemana, „Jan Zeman". Podle posledních zpráv by měl na svůj post rezignovat příští týden.

Úspěch slavili protestující také v Ústí nad Labem. Poté, co se provalila estébácká minulost kontroverzního kancléře ústeckého krajského úřadu Aleše Konopáska, skončil ve funkci i on. Konopásek proslul svou spoluprací s StB, kde měl krycí jméno Kaprál, a nevybíravým papalášským chováním k některým zaměstnankyním úřadu.

Estébáci se ale aktivují i na jiných postech. Estebáckou minulost měl prokazatelně i nový ředitel Nemocnice Na Františku v Praze 1. Díky trvalému tlaku zastupitelky ODS JUDr. Jaroslavy Janderové, byl nakonec i on donucen odstoupit. Pochopitelně – také ze zdravotních důvodů.

Generálka se komunistům zatím příliš nezdařila. Lidem stále není, zaplať pánbůh, lhostejné, kdo by o nich měl rozhodovat.

Sdružení Repelent 21 ve Zlíně na protest proti účasti komunistů v krajské radě zorganizovalo v rámci Palachova týdne sérii protestů ve Zlíně, Olomouci, v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Českých Budějovicích, zakončených 19. ledna na Václavském náměstí v Praze. Protesty doprovázala maketa vězeňské klece a šibenice, připomínající oběti komunistického režimu.

Protestuje se také v Karlových Varech. K světu se má iniciativa Neotvírejme komunistům dveře. V Praze je svoláno na 25. února v 17 hodin na Staroměstské náměstí shromáždění na obranu demokracie a svobody. To všechno jsou akce, mající smysl. Smysl jediný – zarazit komunisty.

Ivan Bednář