Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Zemřela Naděžda Kavalírová

Nadezda Kavalirova Wiki 640px

Autor: Czech Wikipedia user Packa – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0

V úctyhodném věku devadesáti tří let zemřela předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová (13. listopadu 1923 Opočno – 20. ledna 2017 Pardubice). Zanechala po sobě rovněž úctyhodný kus vykonané práce, zejména v posledních dvaceti sedmi letech, při budování a řízení KPV, která je dobrovolnou organizací, sdružující politické vězně komunistického režimu bývalého Československa.

KPV rovněž sdružuje osoby, které byly v rozhodném období nuceny z prokazatelně politických důvodů opustit Československo a požádat o politický azyl v jiné zemi, a kterým byl tento azyl udělen. Sdružuje také osoby, které se v rozhodném období prokazatelně zapojily v cizině do boje proti komunistickému režimu. Dále sdružuje osoby, které byly v rozhodném období vzhledem ke svému protikomunistickému smýšlení a postojům odsouzeny tzv. Lidovým soudem trestním pro údajné trestné činy z oblasti hospodářské nebo zemědělské, a byly následně vězněny a podle zákona 119/1990 Sb. rehabilitovány..

V roce 1956 byla Kavalírová zatčena a odsouzena ve vykonstruovaném procesu za údajnou vlastizradu a špionáž. Podle spisu její vina spočívala v tom, že si psala s člověkem, se kterým se znala z doby studií před rokem 1948, který emigroval a měl na území Československa vytvářet špionážní síť. Z vězení byla propuštěna v roce 1959. Poté pracovala jako pomocná dělnice, dělnice na soustruhu a později jako úřednice Národního výboru v Praze 9. V době normalizace byla 18 let zaměstnána na ministerstvu práce a sociálních věcí jako samostatný odborový referent.

Měla i své kritiky, především z okruhu sestry bratrů Mašínů, která odmítla převzít od ministryně obrany Vlasty Parkanové vyznamenání s odkazem na přítomnost Kavalírové ve stejné místnosti. Neshody měla i s bývalým disidentem a komunistickým vězněm Vladimírem Hučínem, kterému pozastavila členství v KPV.

Právě autoritářské vedení KPV bylo předmětem její nejsilnější kritiky.

Spory kolem minulosti a metodách jejího vedení KPV však nijak neumenšují její zásluhy při vybudování organizace, která se stará o občany České republiky, kteří byli komunistickým režimem po r. 1948 vystaveni nebývalému teroru jako byly popravy, mučení, dlouholetý žalář, konfiskace majetku, ale i společenská a sociální diskriminace..

Podařilo se jí však vytvořit nadstandardní vztahy s politickou reprezentací po roce 1989, mimo jiné s Hradem či KDU-ČSL.] Od roku 2006 pravidelně jezdila na kongresy ODS. Dokázala najít společný jazyk s novodobými politiky a vytvořila z Konfederace všeobecně respektovanou a uznávanou organizaci, která je právním a ideovým nástupcem „Klubu bývalých politických vězňů — K 231″, ustaveném v roce 1968 a po okupaci Československa v srpnu 1968 komunisty rozehnaném.

Další informace o Naděždě Kavalírové najdete na české Wikipedii