Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

První máje v Jáchymově

Příznivci KSČM přišli ve středu na Výstaviště v Praze Holešovicích oslavit se svou stranou Svátek práce. Poslankyně KSČM Marta Semelová na oslavě mluvila o krizi kapitalismu a chudobě občanů. V komunistickém Československu patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městem, často před tribunou s místními představiteli moci. Účast na oslavách prvního máje byla obvykle nepsaně povinná a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků. Neúčast v prvomájovém průvodu často znamenala i vyhození ze zaměstnání či přeřazení na méně hodnotnou práci. Skutečnost, že si komunisté oslavy prvního máje přivlastnili tento svátek, jako mnoho jiných věcí, kterých se komunisté zmocnili, zcela zdiskreditovala.

Výplody chorých mozků

První máje se povinně slavily i v někdejších trestních táborech, například v Jáchymově. Nejeden bývalý vězeň později vzpomínal, jak pro oslavu prvního máje připravovali alegorický vůz, lepili do oken baráků různá blboučká prvomájová hesla a z kamínků a písku vytvářeli na dvoře pěticípé hvězdy se srpem a kladivem a jiné ornamenty komunistického folklóru. Přitom baráky byly plné štěnic, nebylo kde se pořádně umýt a na latrínu se chodilo po kotníky v bahně. Na „protistátní živly" bylo možno působit různými způsoby. Jednou z možností byla korekce, kriminál v kriminále. Někteří zde měli své pevné místo při různých svátcích. Svátky ve věznicích vždy znamenaly potenciální nebezpečí vzpoury nebo protestu.

V pro komunisty významných dnech se někdy připravovala představení, která měla být obrazem tehdejšího světa. Táborové osazenstvo bylo rozděleno podle původu. Kriminální zločinci, zloději, vrazi, bývalí nacisté a konfidenti představovali roli "dělnické třídy". Odsouzení Státním soudem zase reprezentovali "buržoazní reakci". Zločinci dostali mávátka a hesla, jako např. "Se Sovětským svazem na věčné časy", "Republiku si rozvracet nedáme" a političtí vězni naopak měli "reakční" hesla "Svobodu přivezou americké tanky", "Smrt komunismu".

Tyto neuvěřitelně zrůdné inscenace probíhaly nikoliv někde v psychiatrickém ústavu jako výplod chorých mozků, ale v táborech vězňů jako výchovný prostředek dozorců. Někdy se tyto inscenace zvrhly, kdy "dělnická třída" se vrhla na "buržoazii" a kriminální zločinci, kolaboranti a zrádci klacky zmlátili politické vězně za povzbuzování dozorců.

Do táborů přicházeli v padesátých letech stále noví političtí vězni a řady postižených byly rozšířeny také o perzekuované zahraniční vojáky, kteří většinou bojovali na straně západních spojenců. Mezi nimi byli také výsadkáři, kteří prošli v anglických a skotských výcvikových táborech rozsáhlými kursy sebeobrany. Tak v táboře "reakcionářů" byl zahájen tajný výcvik a příprava na odvetu. Poslední bitva "dělnické třídy" s "buržoazií" tak často dopadla pro "dělnickou třídu" neslavně.

Ivan Bednář

Nápravně pracovní tábor Svornost

Nápravně pracovní tábor Svornost byl zřízen v Jáchymově v prosinci 1949, zrušen byl až v říjnu 1954. Na podkladě tajné smlouvy z listopadu 1945 nechala československá vláda ve velkém těžit a vyvážet uranovou rudu do SSSR. Za účelem zrychlení a zvýšení dodávek byli z počátku nasazovaní Němci vyjmutí z odsunu. Když tato opatření ani celostátní nábory horníků nedostačovaly, byli nasazeni němečtí váleční zajatci z východní fronty dovezeni na naše území ze SSSR. Od roku 1949 nebylo dále možno zajatce nasazovat a tak byli nahrazeni tisícovkami politických vězňů, tehdy označovaných jako „třídní nepřátelé". V roce 1953 bylo na Jáchymovsku v celkem patnácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů. Dalších přibližně 3 500 vězňů bylo vězněno v létech 1953-1959 v příbramských táborech Vojna a Bytíz. Pro Jáchymovské doly, n. p., znamenalo masivní nasazení vězeňské pracovní sily významnou úsporu finančních nákladů při těžbě strategické suroviny. V důsledku rozrůstající se těžby
a neustálého přílivu dalších otrockých pracovních sil docházelo ke zřizování nových táborů nejen v oblasti Jáchymovska, ale i v oblasti Horního Slavkova a Příbramska.

Celkem prošlo uranovými galejemi přes 70 000 politických vězňů. Byli přitom trvale vystaveni nelidským podmínkám, které spolu s radioaktivním zářením a vdechováním žulového prachu zanechaly u většiny z nich trvalé následky. Mnozí zemřeli na rakovinu plic. Do SSSR bylo vyvezeno 98 000 tun uranové rudy.

Pro totalitní komunisticky režim v jeho počáteční fázi se budování trestaneckých pracovních táborů stalo jedním z účinných nástrojů teroru proti vlastnímu obyvatelstvu. Jeho snahou bylo otrockou prací trestat „nepřátele lidově demokratického zřízení", kteří pro něj mohli znamenat hrozbu. Nepochybně lze vzor táborového komplexu osmnácti uranových pracovních táborů vystopovat v Sovětském svazu a jeho GULAGU.


WIKIPEDIE: Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech



Arbeit machts frei v komunistickem podani

 Pasmo smrti lagru Vojna

 


 

 

 

Komunisticky 1 maj 2

 

Komunisticky 1 maj

Komunisticky 1 maj 3