Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Plíživý nástup komunistů

Prezident Miloš Zeman při jmenování úřednické vlády prý postupuje přísně podle Ústavy. Všichni vždycky postupovali podle Ústavy. I v Německu v roce 1933 postupoval prezident Hindenburg podle Ústavy, když v lednu téhož roku jmenoval Adolfa Hitlera říšským kancléřem. Podle Ústavy postupoval údajně také Klement Gottwald v únoru 1948. Navenek podle Ústavy, uvnitř ale podle skrytého pečlivě vypracovaného pučistického plánu, jejíž klíčovou postavou byl ministr vnitra Václav Nosek.

Jako ministr vnitra (1945–1953) a člen předsednictva ÚV KSČ (1945 – 1948) využil Václav Nosek svých pozic na ministerstvu jednak k rozsáhlé infiltraci policie naprosto oddanými stoupenci komunismu, jednak k vytvoření téměř čistě komunistické Státní bezpečnosti (StB) a jednak k dalšímu posílení stranických pozic.

S jeho pomocí komunisté využili nepřátelství k Němcům a možnosti je perzekvovat a okrádat nejen k rozsáhlému obohacení a uplácení velkého množství obyvatel, ale též k sebrání materiálu pro vydírání řady lidí. Noskovo ministerstvo spolu s ministerstvem národní obrany blokovalo a sabotovalo vyšetřování zločinů na Němcích, na druhé straně však o něm StB tajně sbírala materiály a později je používala k vydírání klíčových osob.

Při únorovém převratu postupoval Nosek podle připraveného plánu. Nejprve vyvolal střet a demisi demokratických ministrů odvoláním klíčových nekomunistických představitelů z vysokých postů v české policii. Demokratičtí ministři protestovali a požadovali zrušení Noskova výnosu.

Toho se chopil Klement Gottwald a pronesl 21. února 1948 na Staroměstském náměstí mimo jiné tato slova: „Připomínám, že toto opatření (Noskovo odvolání vysokých policejních důstojníků) bylo provedeno přesně podle zákona, že bylo uskutečněno v dohodě s příslušnými bezpečnostními orgány ústředního národního výboru Velké Prahy a zemského národního výboru v Čechách a že spadalo podle zákona plně do konečné pravomoci ministra vnitra."

Nosek poté použil policejní síly k potlačení demonstrací na podporu prezidenta Beneše. 25. února 1948 vážně nemocný prezident Edvard Beneš přijal demisi dvanácti nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda – tím bylo o dalším vývoji v Československu na dlouhá desetiletí rozhodnuto.

Gottwald měl již v ruce armádu, bezpečnost (policii) a další nástroje (komunistické Lidové milice) potřebné k úspěšnému uskutečnění mocenského převratu. 14. června roku 1948 byl Klement Gottwald po abdikaci E. Beneše zvolen do funkce československého prezidenta. V zemi pak začali rozhodovat a fakticky vládnout sovětští poradci: v ekonomice je prosazena koncepce těžkého průmyslu a násilná kolektivizace zemědělství, je zaveden monopol komunistické moci na školství, vědu a kulturu. Hlavní zájem poradců je soustředěn hlavně na bezpečnost, armádu, prokuraturu a soudy.

Za Gottwaldovy vlády došlo na počátku padesátých let k mnoha politickým vykonstruovaným procesům, byl rozpoután politický teror: bylo vyneseno přes 230 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. Kárnými vojenskými jednotkami PTP (Pomocné technické prapory) prošly desítky tisíc „protistátních živlů". Nakonec Gottwald poslal na šibenici i jedenáct ze svých nejbližších předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským.

To skutečně chceme? Rozhodně ne! Proto je třeba si minulost neustále připomínat. Ono se totiž už teď zdá, že v Zemanově vládě bude víc komunistů (bývalých?) než bylo v roce 1989 za premiéra Adamce. Přísně podle Ústavy, že ano?

Ivan Bednář


Líbil se vám článek? Zvyšte mu popularitu u čtenářů iDNES
Karmu článku zvýšíte kliknutím na >>> TENTO ODKAZ <<<

Blog Ivana Bednáře na portále iDNES najdete zde:
http://ivanbednar.blog.idnes.cz