Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Je strašení komunisty přehnané?

Zkrácený přepis projevu Ivana Bednáře
na akci k 45.výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy


sedm dnu ktere otrasly prahou 45 vyroci okupace cssr 35 20130822 1343656118

 

Pravicovým stranám se často předhazuje, že straší návratem komunistů k moci, že to strašení je zbytečné, že ti dnešní komunisté jsou už jiní než ti dřívější, že je to jen účelové a já nevím co ještě. Není. Myslím si, že je to správné a že je třeba, především mladé lidi, varovat před důsledky, které by návrat komunistů k moci způsobil.


Nyní, když si připomínáme 45. výročí okupace Československa v srpnu 1968, si dovolím uvést dva příklady, které se oba bezprostředně dotýkají událostí v srpnu 1968 a o rok později.

Když Prahu obsadila 21. srpna 1968 Sovětské armáda (SA), chodil jsem do třetí ročníku na Divadelní fakultě AMU. Samozřejmě, že jsem tak jako tisíce jiných lidí, i já jsem byl toho jednadvacátého v pražských ulicích. Se svými dvěma spolužáky jsem v Divadelním ústavě v Celetné ulici na ORMIGU (to byl takový prastarý rozmnožovací přístroj, který neměl nic společného s dnešními kopírkami, psalo se na takové blány, ty blány byly číslované a komunisté vedli přísnou evidenci, ale toho 21. srpna se na to nehledělo), a tak jsme klikou natočili asi 500 kusů letáků v ruštině, a ty jsme potom rozdávali vojákům na tancích na Staroměstském náměstí.

Nějaký mladý velitel si jeden leták vzal, přečetl si ho a pak nám přikázal, ať toho okamžitě necháme. Když jsme neposlechli, vystřelil nám ze samopalu varovnou dávku pod nohy. Tak jsme přestali, obešli jsme náměstí a začali rozdávat letáky na druhé straně. Jenomže ten velitel nás sledoval, a když jsme zase dávali letáky, přivolal čtyři vojáky a zatknul nás. Pak nás vedli přes Kozí plácek na Haštalské náměstí, kde měli v hotelu Haštal svoje velitelství. Tam nás zavřeli do sklepa. Potom nás brutálně zmlátili. Čekali jsme, cos námi bude dál.

Naštěstí nějaký člověk viděl na Haštalském náměstí z okna bytu, kde bydlel, jak nás ta eskorta vedla do hotelu, tak zavolal na Policii, tehdy Veřejnou bezpečnost do Benediktské ulice a tam jim řekl, co viděl. A dva příslušníci VB se vydali do hotelu Haštal a chtěli na Rusech, aby nás vydali. Rusové nejdřív zapírali, že bychom byli v tom sklepě zavřeni, ale nakonec kapitulovali a propustili nás. Policajti nás odvedli do Benediktské,. A tam nás pak pustili.

Policie, nebo Veřejná Bezpečnost tehdy stála na straně lidí. Kdo ví, jak bychom tehdy skončili, nebýt těch dvou policistů.

Ale přesně o rok později, 21. srpna 1969, stejní příslušníci VB, společně s Lidovými milicemi, stříleli do lidí a rozháněli demonstranty vodními děly na Václavském náměstí a okolí, když protestovali proti přítomnosti okupačních vojsk.

Co se změnilo?

Uplynul jeden rok a přístup bezpečnostních složek a Lidových milicí se úplně obrátil. Ti, kteří byli jednotní s protestujícími davy, náhle obrátili a začali plnit příkazy komunistických pohlavárů. Proto si myslím, že je třeba mít na paměti, jak těžko se svoboda získává, a jak lehce se ztrácí.

Zejména dnes, kdy se ozývají hlasy, které 21. srpen zlehčují, které říkají, že to tak velká tragedie nebyla a že to pravice zveličuje.

Na svém blogu zveřejnil v nedávných dnech mladý člen ČSSD a delegát posledního stranického sjezdu v Ostravě Michal Mašata šokující text. V něm textu obhajuje sovětský postoj při invazi do Československa v roce 1968. Tvrdí, že sovětský vůdce Brežněv "udělal správnou věc" a zachoval se jako „státník“. Brežněv podle Mašaty prý v srpnu 1968 udělal, co musel, zatímco Alexander Dubček předvedl českou malost, nevyplnil "naprosto pochopitelné a legitimní zájmy Sovětů".

A co víc, Mašaty se zastal místopředseda sociální demokracie Luboš Zaorálek, a jeho slova označil za mladickou nerozvážnost. Mladý „sociální demokrat“ dnes schvaluje to, že malá země se pokusila vymanit se z nesvobody a velká země ji za to vojensky okupovala. Podle něj to bylo „správné“.

Možná, že osudové rozpuštění poslanecké sněmovny bylo stejnou politickou chybou jako byla demise nekomunistických ministrů v Gottwaldově vládě v únoru 1948. Lze si to spočítat na prstech jedné ruky. Levice, možná by bylo správnější říci prezident Miloš Zeman, dnes již zcela ovládá Senát Parlamentu ČR, kterému předsedá bývalý komunista Milan Štěch, ovládá i Ústavní soud, kterému předsedá bývalý komunista Pavel Rychetský, zcela v ruce má vládu, která neprošla žádnými volbami. Aktuálně prezident Zeman zpochybnil rozhodnutí Nejvyššího soudu a prý v něj ztratil důvěru. Pokud ovládne po předčasných volbách i novou Poslaneckou sněmovnu, získá absolutní moc. A to je vždycky nebezpečné. Mějme se na pozoru.

Ivan Bednář
Publicum Commodum o.s.


(zpět na článek Sedm dnů, které otřásly Prahou - 45.výročí okupace Československa)