Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Tak se v Moskvě zase zatýkalo

Tedy ne že by se jinak v Moskvě nezatýkalo, ale tentokrát má zatčení několika aktivistů pro nás zcela peprnou příchuť. Ruská policie totiž na několik hodin zadržela deset lidí, kteří přišli na Rudé náměstí v Moskvě připomenout výročí okupace Československa v srpnu 1968. Byla mezi nimi, stejně jako v roce 1968, i básnířka Natalija Gorbaněvská. Tehdy i dnes lidé přinesli transparent s nápisem "Za vaši i naši svobodu".

Moskva demonstrace okupace 1968
Foto: Novosti

Gorbaněvská, která stejně jako většina účastníků historického protestu nakonec ze Sovětského svazu emigrovala, má koncem října navštívit Prahu. Někteří senátoři vyzvali prezidenta Zemana, aby jí za statečný čin z roku 1968 udělil k 28. říjnu nejvyšší české vyznamenání - Řád Bílého lva. Prezident se zatím k návrhu nevyjádřil. Není divu, když mezi nejbližší spolupracovníky prezidenta patří místopředseda SPO-Z a zástupce ruského ropného gigantu Lukoil v České republice Martin Nejedlý. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se jedná o jednoho z nejmocnějších lidí v Česku, který de facto řídí Zemanovu vládu.

Zatčení dnes dopadne pro zadržené lépe, před 45. lety byli zatčení odsouzeni k dlouholetému žalářování či pobytu v pracovních táborech nebo násilnému pobytu v léčebnách duševně nemocných, ale i tak má zatčení pro nás zvláštní význam.

Důvodem zatčení byl prý zákon, který zakazuje veřejná shromáždění na Rudém náměstí a před Kremlem. Přestože se podle slov účastníků o žádné veřejné shromáždění nejednalo, byl tento zákon použit proti nim. Připomíná to dobu, kdy byli v Československu u moci komunisté, kteří zakazovali jakákoliv shromáždění, později svůj zákaz zúžili na širší centrum města. Proto se tehdy konala první významná demonstrace proti komunistům v Praze na Žižkově. Díky návštěvě francouzského prezidenta Françoise Mitterranda, který se mimo jiné sešel s předními českými disidenty na snídani na francouzském velvyslanectví, se konalo 10. prosince 1988 na pražském Škroupově náměstí u příležitosti Dne lidských práv první povolené veřejné shromáždění, které poprvé od nástupu normalizace mohla uspořádat nezávislá hnutí.

Tehdy se tak pomaloučku otevřela cesta ke svobodě. Znamená zneužití zákona ruskými orgány to, že se cesta ke svobodě pomaloučku zavírá?

Ivan Bednář