Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Zemři, a živ budeš - Mezinárodní den válečných veteránů

Zemři, a živ budeš

V rámci svého kulturně vzdělávacího program uspořádalo občanské sdružení Publicum commodum dne 11.11.2013 v Městské knihovně v Praze besedu školní mládeže s vojenskými historiky, která byla věnována všem válečným veteránům novodobé historie ČR, tj.od roku 1918 –1945 ( tj. I. a II. odboj), a také po roce 1989 novodobým veteránům (Afganistán, Irák, Africké země).

Mezinárodní den veteránů

Dne 11. listopadu 1918 v 11.01 hodin podepsal francouzský maršál Foche v železničním vagónu v Compiégne na řece Marně příměří s poraženým Německem císaře Viléma. Tímto příměřím bylo v konečném důsledku rozhodnuto o ukončení 1. světové války – do té doby největší a nejstrašnější války, jakou kdy lidstvo poznalo. Toto datum se stalo, na paměť obětem války, v demokratických zemích Evropy, v USA a Kanadě „Dnem veteránů“. Jako vzpomínku si lidé toho dne dávají do klopy papírový květ máku.

V novodobé České republice je datum 11. listopadu jako Den veteránů, připomínající oběti válečných konfliktů, poprvé vzpomenuto v roce 2001.

V úvodu besedy historik Pavel Žáček připomněl historii českých válečných veteránů a jejich nasazení za 1. světové války (legie Rusko, Itálie, Francie), i za 2. světové války (Francie, Anglie, Afrika, Rusko). O statečnosti českých vojáků svědčil také promítnutý dokument Krátkého filmu, nazvaný Zemři, a živ budeš.

 

Dokumentární film Zemři, a živ budeš

Dokumentární film režiséra Maxmiliána Petříka je věnován českých vojákům ve II. světové válce. Jde o dílo, v němž se diváci mohou seznámit s některými záběry, které byly v dokumentárním filmu použity vůbec poprvé.Působivý snímek je věnován českému zahraničními odboji na východní i západní frontě.

Dále pak vojenský historik plukovník Eduard Stehlík studentům objasnil proč je i dnes zapotřebí, aby se čeští vojáci zapojovali do mezinárodních misí a zdůraznil jejich vysokou profesionalitu a odbornost. Zdaleka nejde jen o vojáky samotné, do mezinárodních akcí se zapojují také čeští policisté a hasiči. Rozsah jejich činnosti v Afganistánu připomněl krátký dokument z filmotéky Ministerstva obrany Česká pomoc.


Dokumentární film Česká pomoc

Dokument o úsilí profesionálů českých ozbrojených sil v Afghánistánu. Dokument zahrnuje natočené snímky o pomoci českých mužů a žen v uniformě při výcviku Afghánských národních bezpečnostních sil, jako jednoho z hlavních úkolů České republiky v Afghánistánu. Konkrétně se čeští vojáci zapojili do výcviku, výuky a rozvoje schopností vojáků Afghánské národní armády, vojenské policie, pilotů vrtulníků afghánského vojenského letectva a pozemní obsluhy, jakož i výcviku afghánské armády v chemické, biologické, radiační a jaderné ochraně. Divák nahlédne nejen do oblasti Kábulu, ale i provincií Wardak a Lógar.

V závěru vyhlásila předsedkyně občanského sdružení JUDr. Jaroslava Janderová soutěž o nejlepší esej, vztahující se k akcím, pořádaným sdružením Publicum commodum v letošním roce. V závěru roku bude tato soutěž vyhodnocena odbornou porotou a nejúspěšnější eseje budou odměněny.


Historie Dne veteránů:

Dne 11. listopadu 1918 v 11.01 hodin podepsal maršál Foche v železničním vagónu v Compiégne na řece Marně příměří s poraženým Německem císaře Viléma. Tímto příměřím bylo v konečném důsledku rozhodnuto o ukončení 1. světové války – největší a nejstrašnější války, jakou kdy lidstvo poznalo. Toto datum se stalo, na paměť obětem války, v demokratických zemích Evropy, v USA a Kanadě „Dnem veteránů“. Francie iniciovala tento den jako Den padlých nebo Den příměří již v roce 1919.

Během krátké doby se pak vzpomínka na padlé rozšířila i v Severní Americe jako Den vzpomínek či Den veteránů. Jedenáctý listopad byl vyhlášen Dnem válečných veteránů a například v Kanadě uctívají tento den jako Remembrance Day na počest vojáků padlých v obou světových válkách. Jako vzpomínku si lidé toho dne dávají do klopy papírový květ máku.

V novodobé České republice je datum 11. listopadu jako Den veteránů připomínající oběti válečných konfliktů poprvé vzpomenuto v roce 2001. Hlavní pietní akt se tehdy uskutečnil v Národním památníku v Praze na Vítkově a stejně tak v celé České republice si občané a vojáci připomněli české oběti válečných konfliktů. Den veteránů je pro nás příležitostí veřejně si připomenout československé vlastence, kteří ve dvou válečných apokalypsách, ohraničených léty 1914 až 1918 a 1939 až 1945, nezištně a bez váhání nasazovali životy za svobodu své vlasti, za obnovení státní suverenity.

Vznik Československé republiky v roce 1918 byl podmíněn nejen politickými jednáními, ale byl také výsledkem bitev legionářů československé dobrovolnické armády u Arrasu v květnu 1915, téměř už legendární bitvy u Zborova, která se odehrála o dva roky později, těžkých bojů u francouzské Terrony a Vouziers a dalšími boji československých legionářů na italské frontě. Celá téměř stotisícová armáda čs. legionářů přispěla k ukončení první světové války a tato elita národa pak zákonitě vytvořila základ armády první Československé republiky. Mnozí z nich o dvacet let později nedobrovolně opouštěli svou rodnou zemi, aby za jejími hranicemi v Polsku, Francii, na Blízkém východě, ve Velké Británii, na území bývalého Sovětského svazu, v severní Africe, ale i v jiných částech světa bojovali proti armádám nacistického Německa, fašistické Itálie a jejich spojenců. Více než 10 000 vojáků položilo svůj život za svobodné Československo.

V tento den si připomínáme oběti válek bez rozdílu národností, náboženství a pohlaví – a proto vzpomínáme rovněž na 144 000 vojáků Rudé armády, 55 000 příslušníků rumunské armády a 350 vojáků americké osvobozující armády. Skláníme se i před obětmi francouzských, italských, jugoslávských, bulharských vojáků, ale i před obětmi vojáků z dalších zemí, kteří se podíleli na osvobození naší vlasti.

Zdroj: Vojenský historický ústav