Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Den válečných veteránů "Zemři a živ budeš"

Občanské sdružení Publicum commodum, hlavní město Praha a Městská část Praha 1 si Vás dovolují pozvat na akci

Den válečných veteránů - "Zemři a živ budeš"

věnovanou všem válečným veteránům novodobé historie ČR - 1918-1945 tj. I. a II. odboj a po roce 1989 "novodobí veterání" - Afgánistán, Bosna, Irák.

pondělí 11.listopadu 2013 v 10:00 hod. v Městské knihovně v Praze, Mariánské náměstí 1

Pozvanka PC Den valecnych veteranu 11-11-2013

Program:

Historický úvod do problematiky
Promítnutí dokumentu věnovaného československému zahraničnímu odboji na východní i západní frontě
Výklad historika, problematika novodobých válečných veteránů
Promítnutí dokumentu věnovaného novodobým veteránům

Závěr: Vyhlášení soutěže "Nejlepší esej" vztahující se k pořádaným kulturně edukativním akcím sdružení Publicum Commodum v roce 2013.

Akce se zúčastní významní hosté Hlavního města Prahy, starosta Městské části Praha 1, zástupci válečných veteránů, historici a další osobnosti veřejného života.

Zemri a ziv budes Faksimile popisky k filmu

 

ZEMŘI A ŽIV BUDEŠ - Pracovní název: Mlčící voják.

Výrobce: Krátký film Praha — Studio dokumentárních filmů. Rok výroby: 1989

AUTOŘI: Námět, scénář a režie: Maxmilián Petřík. Komentář: Miroslav Drtílek. Dramaturg: Evžen Plítek. Střih: Jan Petras. Zvuk: Jan Kacian. Vedoucí výroby: Václav Hájek. Komentář mluví: Miroslav Moravec, Jiří Zavřel.

Střihový dokument režiséra Maxmiliána Petříka Zemři a živ budeš je stejně jako řada jeho předchozích snímků (mezi něž patří např. vynikající Panychida za 20 miliónů, 1975), věnován II. světové válce. Tentokrát však jde o dílo, v němž se diváci seznámí s některými záběry, použitými pro dokumentární film vůbec poprvé. Snímek je věnován československému zahraničnímu odboji na východní i západní frontě.

OBSAH: 15. března 1939 nacisté okupovali zbytek Československa. Okamžitě byl organizován domácí odboj a současně odešli z domova i ti, kteří se rozhodli bojovat za osvobození své země v zahraničí. Část jich zůstala v Polsku, jiní odešli do Francie a do Anglie. 1. září 1939 pronikli nacisté do Polska. Začala druhá světová válka. Polská obrana se rychle zhroutila a část našich vojáků přešla do Sovětského svazu. Zbytek se přes Rumunsko a Střední východ přesunul do Francie. Na jaře 1940 se nacistická mašinérie naplno obrátila proti Západu. 1. československá divize ve Francii čítala 11 a půl tisíce mužů. Na frontu odešlo 170 našich pilotů. Nápor wehrmachtu byl tak obrovský, že se francouzský odpor zhroutil. Francie kapitulovala. Naše jednotky - 4000 pěšáků a přes 900 letců - se probíjely k moři a byly evakuovány do Velké Británie. Zde brzy začala letecká bitva o Anglii, jíž se zúčastnili i naši letci. Vyřadili z boje 76 nepřátelských strojů. Německá Luftwaffe bitvu o Anglii prohrála. Hitler byl nucen odvolat invazi na britské ostrovy a hlavní síly wehrmachtu přesunul na východ, do Sovětského svazu. Naši piloti, navigátoři a střelci bojovali po boku spojenců proti nacistickému námořnímu vojsku. Říkalo se tomu bitva o Atlantik. Válka v severoafrické poušti, za úmorného vedra a neustálých potyček předsunutých hlídek, se soustředila kolem Tobruku. 11.československému pluku velel podplukovník Klapálek, ostřílený válečník, ale i nejstarostlivější táta svých vojáků. V roce 1942 probíhaly již řadu měsíců úporné boje v Sovětském svazu. Koncem ledna 1943 dostal 1. československý samostatný prapor bojovou zástavu a odjel z Buzuluku na frontu. 8.března 1943 rota nadporučíka Jaroše bránila Sokolovo proti velké přesile nepřítele, podporovaného tanky. 5. listopadu zahájila armáda generála Moskalyka útok na Kyjev. Následujícího dne dosáhli naši vojáci Dněpru a přispěli k osvobození hlavního města Ukrajiny. 6. červen 1944 byl „Den D" – začala operace Overlord. Operací spojeneckých bombardovacích a bitevních letounů se zúčastnili také českoslovenští piloti. Do Francie byla přes kanál přepravena i československá obrněná brigáda, která měla za úkol obléhat přístavní město a pevnost Dunkerque, kde se v týlu spojeneckých vojsk drželi nacisté. Koncem léta 1944 měl 1. československý armádní sbor v Sovětském svazu 16 tisíc mužů. V Jefremově vznikla 2. paradesantní brigáda a naši tankistě úspěšně zlikvidovali nacistické Panthery a Tigry. Vznikl i první samostatný československý stíhací pluk, který zanedlouho operoval na letišti Tri duby na Slovensku. 1.: československý armádní sbor postoupil 'až k našim' hranicím. Na Dukle se odehrála jedna z největších zkoušek naší i sovětské armády. Šest let trvala dlouhá cesta našich vojáků k vítězství nad fašismem, šest let trvalo, než se vrátili zpět do vlasti.

Filmový přehled č. 12 (1989)