Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

110. výročí narození JUDr. Milady Horákové - vzpomínkové kulturně-historické odpoledne

21.11.2011 - Občanské sdružení Publicum commodum uspořádalo ve spolupráci s Městskou částí Praha 1 historicko-kulturní odpoledne, věnované 110. výročí narození Milady Horákové a III. odboji. Partnerem akce konané v Městské knihovně bylo Hlavní město Praha.

Program odpoledne byl koncipován jako hudebně-dramatická koláž, která na podkladě protokolů z výslechů a procesu vylíčila názorovou pevnost a osobní statečnost Milady Horákové až do posledních chvil jejího života.

Projev JUDr.Jaroslavy Janderové, koordinátorky sdružení Publicum Commodum pro II. a III.odboj:

Dobrý den vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,

dovolte, abych Vám jménem našeho občanského sdružení Publicum commodum, které je pořadatelem této akce poděkovala za účast na dnešním setkání, které jsme uspořádali ke 110. výročí narození JUDr. Milady Horákové. Program je věnován též všem obětem a postiženým účastníkům III. odboje.

A to jsou všichni ti , kteří se v letech 1948 – 1989 podíleli na odporu či odboji proti komunistické diktatuře.

Dovolte mi, abych touto cestou poděkovala Hlavnímu městu Praha, zde zastoupeným primátorem Bohuslavem Svobodou jako hlavnímu partnerovi této akce a rovněž Městské části Praha 1, zastoupené starostou Oldřichem Lomeckým, kteří nám svým přístupem umožňují naše akce , věnované II a III odboji pořádat.

Pro mě osobně je velkou radostí pohled do sálu, kde vidím desítky mladých tváří.

Především Vám chceme připomenout Vaši dějinnou odpovědnost, je Vaší -vlastně povinností- abyste se stali nositeli úcty a vzpomínek na ty, kteří od padesátých let minulého století až do roku 1989, což není zas tak dávno- pouhých 22 let, sváděli nerovný boj s komunistickou mašinerií, se zlem, který tato diktatura přinášela.
Vždyˇt doktorku Horákovou nechali při této justiční vraždě umírat dlouhých 17minut.

Proč? Jako odstrašující příklad těm, kteří by se snad pokusili o podobný odpor jako doktorka Horáková a jí podobným statečným českým občanům, , t.j projevit svůj názor a nesouhlas s diktaturním politickým vládnutím a cílům, ke kterým tehdejší politická reprezentace směřovala Československou republiku.Tedy do bezvýhradného područí tehdejšího komunictického SSSR, jehož represivní praktiky měla dle současných statistik více oběti než II. Světová válka. To vše vyplynulo až po roce 1989 a pádu socialitcké železné opony.

Komunisté tehdy dobře věděli, že jejich vládnutí hrozí největší nebezpečí ze strany vzdělané a majetné části národa.

Na 7 tisíc vysokoškoláků, což představovalo tehdy asi čtvrtinu z celkového počtu studujících vyloučili z dalšího studia a s nimi přes 500 profesorů. Desetitísíce tzv. buržoazních rodin , stejně jako větších rolníků, tedy zemědělců , řečeno tehdejším slovníkem kulaků násilně vystěhovali z jejich domů nebo bytů a odstěhovali je do polorozpadlých přibytků zejména v pohraničí.

Tisíce , z jejich pohledu nespolehlivých učitelů, novinářů a dalších intelektuálů se muselo živit jako nekvalifikovaní dělníci v továrnách. V táborech nucených prací se v letech 1948 – 50 vystřídalo 80 tisíc osob. Bylo to období, kdy bylo bezprávně odsuzováno desetitisíce československých občanů na mnoho let do komunistických věznic, kdy docházelo k popravám odpůrců komunismu,, tedy k justičním vraždám.Docházelo ke střílení při pokusu o přechod západních hranic. Nešlo se rozhodnout a odejít prostě jinam,do jiné země, byli jste okamžitě označeni jako zrádci Československé republiky a podle hlavy I trestního řádu souzeni jako nejtěžší zločinci.Jenom pro svůj odlišný názor.

Věznice okusilo 262 tisíc občanů, kteří se z nich vrátili s podlomeným zdravím, část se nevrátila vůbec.Po roce 1989 je patrná zvýšená snaha jak politických tak i správních orgánů alespoň částečně odškodnit a morálně uctít oběti III. odboje. Byl konečně schválen zákon o III. odboji, který vstoupil v platnost symbolicky letos 17. listopadu.

Jak bývalý president Václav Havel tak současný Václav Klaus vyznamenávali a vyznamenávájí účastníky III. odboje, je to alespoň morální satisfakce za jejich utrpení v komunistické totalitě.

Nesmíme ale zapomenout, že komunisté ještě nesložili zbraně, Současní poslanci KSČM Semelová a Grebeníček nám před nedávnem předvedli, jak si jejich strana představuje vypořádání s minulostí. Podle nich je zákon o III. odboji adorací teroristů a pohraničníci, kteří v padesátých letech vraždili na hranicích občany, kteří nechtěli žít v komunistickém teroru označují jako ty, kteří bránili pro občany klid na práci. Dobu, kdy Horáková a stovky dalších skončili na šibenicicíh anebo zemřeli v komunistickém kriminále , označila Semelová za nejš´tastnější období Československa.

Bohužel jejich názory nejsou osamělé.

Proto je nutné.aby především mladá generace , jejíž jste součástí si uvědomila, že demokracie není automatická, je nutno stále o ní bojovat, svoboda je nezadatelné právo každého občana

A dle mého názoru stále platí, národ který se nepoučí ze své historie je odsouzen si ji prožít znovu. A to nesmíme nikdy dopustit.


Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po vykonstruovaném procesu byla popravena 27. června 1950.

V roce 1991 jí udělil prezident Václav Havel řád T. G. Masaryka I. třídy in memoriam. Den smrti Milady Horákové se stal Dnem památky obětí komunistického režimu.

Podrobnosti o jejím životě si můžete přečíst na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů
>>> ZDE <<<


Videozáznam TV Metropol

Videozáznam TV Praha 1

 


 

Publicum Commodum Horakova 110 let plakat