Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Pavouk

Pavouk

Miláček médií Andrej Babiš. Kdo by o něm neslyšel? Člen KSČ, evidován jako spolupracovník StB, člověk, který získal v roce 1994 úvěr ve výši 4 miliony USD (tehdy se platilo za dolar 30 korun) od americké Citybank (komu z vás by takovou částku banka půjčila), v roce 1998 ještě neznámý podnikatel se stal miliardářem, těžícím z pěstování řepky a jejím povinném přimíchávání do pohonných hmot (Evropská unie díky).

 

1982 Stb

Andrej Babiš je naverbován StB pod krycím jménem Bureš. V té době pracuje v a.s. Petrimex.

 

1985 Maroko

Andrej Babiš je vyslán do Maroka, kde zastupuje dvanáct slovenských firem. Podle tvrzení důstojníka slovenské zpravodajské služby bylo Maroko tehdy jednou z mála arabských zemí, kde měli Sověti minimální vliv. Samozřejmě jej chtěli získat. Je možné, že Babiš byl naverbován, aby jim pomohl. Během jeho pobytu v Maroku je jeho svazek na kontrarozvědce uzavřen a předán rozvědce

 

1990 návrat domů

Andrej Babiš se stává zástupcem ředitele Petrimexu. Akcionáři Petrimexu byly slovenské a české státní podniky. Babiš byl v té době ve vedení Petrimexu a po rozdělení federace založil v Praze českou pobočku firmy - Agrofert. Tu pak ovládl způsobem, který se jeho kolegům v Petrimexu vůbec nelíbil. "Takzvane valne zhromaždenie Agrofertu bolo fingovane a jeho učastnici – t. j. Babiš, Rakicky a Trenčianska už neboli funkcionarmi Petrimexu a nemali žiadne pravo za Petrimex hlasovať. Take pravo mala dozorna rada Petrimexu a ta nikoho a ničim nepoverila," tvrdí bývalý generální ředitel podniku Duslo Šala Jozef Kollar. "Na valne zhromaždenie Agrofertu nebol Petrimex ani pozvany, ani o ňom informovany. Kto je teda majiteľom Agrofertu? Pri mojom odchode z a. s. Duslo bolo 1,35 miliardy korun nerozdeleneho zisku. Akcionari z toho nedostali nič. Kto si ich privlastnil?" ptá se Kollár.

Duslo Šala je součástí holdingu Agrofert.

 

1994 O.F.I.

V malém švýcarském městečku Baar zakládá skupina neznámých lidí firmu O.F.I. (Ost Finanz und Investition). V témže roce přichází Babiš do Prahy

 

1995 ovládnutí Agrofertu

Pod Babišovým vedením vstupuje do Agrofertu firma O.F.I. a navyšuje základní jmění. Petrimex o tom neví a ztrácí v podniký jakýkoliv vliv. Proto Petrimex odvolává Babiše z místa náměstka ředitele a dokonce na něj podává žalobu. Soudní spor ale prohrává.

 

1995 ovládnutí Lovochemie

Stejným způsobem ovládl Andrej Babiš lovosickou Lovochemii. Společně s německým partnerem BAGS zakládá Babiš firmu Proferta, která získává ve veřejné soutěži získává 51% firmy Lovochemie. Na privatizaci si Proferta půjčuje 500 milionů od IPB. Během tří let uskutečnil Babiš trik, za který ho dnes vyšetřuje policie a který se podobá procesu ovládnutí Mostecké uhelné společnosti (soud ve Švýcarsku) – za pomocí státního podniku Unipetrol se zbavil svého závazku u banky i německého partnera. Jak? Agrofert společně s Unipetrolem založili společnou firmu Agrobohemie, která navýšila základní jmění o 250 milionů a získala v Lovochemii majoritu. Proferta se přes nátlak německého spolumajitele BAGS navýšení nezúčastnila a zůstal jí minoritní podíl. Stratégem převratu byl Babiš, v té době předseda představenstva Lovochemnie, Agrobohemie i Proferty. Kdo poskytl Agrobohemii kapitál nutný k ovládnutí Lovochemie, zda státní podnik Unipetrol nebo švýcarská O.F.I., se dodnes neví.

 

Dluh Proferty u IPB skončil u nového vlastníka IPB ČSOB (ta je vlastněná belgickou bankovní skupinou KBC). Ta podala na Profertu trestní oznámení za podvod. Proferta za půjčku ručila svým podílem v Lovochemii, když ten ztratila, ztratila hodnotu i bankovní záruka. Německá firma BAGS podala na Agrofert trestní oznámení, to ale policie odložila. Tehdejší ústecká státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala stížnost. Podle Bradáčové šlo tehdy o Babišův úmysl, o podvod.

 

V letech 1995–2000

V této době Agrofert privatizoval nebo koupil desítky zemědělských firem. Babiš v médiích tvrdí, že nakupoval levně a na úvěr od zahraničních bank. Ovládl tak třetinu české zemědělské produkce, od prvovýroby až po dodávky do sítě obchodů. Vlastní síť zásobovacích a nákupních podniků nebo třeba největšího zpracovatele krůtího masa Adex. V roce 1999 privatizoval největšího tuzemského výrobce umělých hnojiv Deza Velké Meziříčí a přerovskou Prechezu.

 

1998 snaha ovládnout Unipetrol

Andrej Babiš za pomoci ministra průmyslu a místopředsedy vlády Miloše Zemana Miroslava Grégra chtějí privatizovat Unipetrol. Andrej Babiš s pomocí státu ovládl zdravou část krachujícího Chemapolu. Chemapol poo roce 1992 jej ovládl Václav Junek a jeho společnost Proventa. Václav Junek byl též evidován jako agent StB.

Junek měl nejširší politickou podporu: s Václavem Klausem chodil na sportovní akce, poslanci ČSSD bezplatně využívali čipové karty na čerpání pohonných hmot, od Václava Havla koupil část Lucerny. Chemapol privatizoval a pomocí úvěrů udržoval v chodu chemické podniky, obchodníka se zbraněmi Omnipol a další stovku firem, dovážel např. lehké topné oleje.

Chemapol v roce 1999 zbankrotoval. Zůstalo po něm 16 miliard korun dluhů. Kam peníze zmizely? Konkurzní správce Alexandr Vacek se je snažil dohledat, ale v neprůhledném účetnictví neměl úspěch.

Poznámka: Grégr se vůbec činil. V červenci 1999 na jeho návrh vláda Miloše Zemana prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné a. s. (46,28% akcií) za 650 milionů korun

 

2000 Aliachem

Měsíc po pádu IPB, v červenci 2000, přinesla spolupráce Zemanovy vlády s Babišem první velký výsledek. Společný podnik Agrofertu a Unipetrolu – Agrobohemie – získal na nátlak Zemanova kabinetu zkrachovalý holding Aliachem, sdružující Spolanu Neratovice, Fatru Napajedla a Synthesii Pardubice. Holding byl zadlužený a bankám nebyl schopný splácet více než třímiliardový úvěr.

Za zmínku stojí, že o vládním verdiktu tehdy rozhodl ministr průmyslu Grégr – a to i přes protesty svého kolegy ministra financí Mertlíka.

Cena za Aliachem nebyla nikdy zveřejněna, podle neoficiálních informací finančních analytiků mohlo jít o bezmála dvě miliardy korun. Nebylo jasné, jak dokáže Agrobohemie financovat chod a restrukturalizaci firmy. Otazníky vzbuzovala i skutečnost, proč Unipetrol nekoupil Aliachem sám, ale prostřednictvím Agrobohemie, ve které neměl majoritní podíl a ani manažerskou kontrolu?

Kdo však za koupi Aliachemu a restrukturalizaci firmy zaplatil, zase není jasné. Podle Babiše nefinancoval nákup jeho podílu majoritní vlastník Agrofertu – O.F.I., ale úvěr ze Citibank. Informaci není možné ověřit, banky zprávy o dlužnících nezveřejňují. Nelze tak vyloučit kuloárovou informaci z vlády, že celou kupní cenu hradil státní Unipetrol. Tedy podle stále stejného scénáře, kdy se za státní peníze privatizuje významný podnik.

 

2001 Unipetrol poprvé

Zemanova vláda přiklepla v roce 2011 Babišovi (Agrofertu) Unipetrol, byť za něj Babiš nábídl o tři miliardy méně než britský uchazeč Rotch Energy. Po povodních v r. 2002,  po chlorovém skandálu ve Spolaně se Babiš Unipetrolu zalekl, za firmu nezaplatil a za rok ji státu „vrátil.“ Přesto jej další vláda – tentokrát Grossova – skandálně pustila do nové privatizace Unipetrolu."

 

2002 nastupuje Ameropa

V roce 2002 došlo k důležité změně ve Švýcarsku. O.F.I. prodala svůj podíl v Agrofertu společnosti Ameropa. Proč si O.F.I. nechala utéct tak výhodný obchod, jakým se stala privatizace uNIPETROLU? „Přece jenom dost dobře nešlo prodat významný strategický podnik firmě tak zakonspirované jako O.F.I.,“ říká muž z Úřadu pro zahraniční styky a informace.

Takže podíl O.F.I. koupila v říjnu 2002 basilejská firma Ameropa AG a dnes vlastní padesát pět procent Agrofertu.

 

2004 Unipetrol po druhé

V roce 2004 Špidlova vláda přiklepla prodej chemického koncernu Unipetrol za téměř 15 miliard polské firmě PKN Orlen. V pozadí prodeje stál ale Andrej Babiš s firmou Agrofert. Při druhé privatizaci se totiž PKN Orlen dohodl s Babišem, že mu za pomoc v případě vítězství prodá z Unipetrolu podíl.Tento slib ale Orlen nedodržel a Babiš vysoudil 2,7 miliardy odškodného.

Polská policie zjistila, že důvodem spojení Orlenu s Babišem byly jeho kontakty na Stanislava Grosse. Vláda nikdy nevysvětlila, proč vyřadila ze soutěže konkurenty Orlenu, kteří nabízeli až o 4 miliardy víc. Podle svědectví vysokého polského státního úředníka byla při prodeji na obou stranách hranice rozdána miliarda korun na úplatcích.

 

Ameropa

Basilejská firma Ameropa AG má dnes rozhodující vliv na českou petrochemii, chemii, částečně i zemědělství. Patří jí 55% AGROFERTU.

Ameropa je soukromá mezinárodní společnost, která působí v oblasti petrochemie a obchoduje s obilím a hnojivy od roku 1948. V petrochemii se zabývá obchodem především s aromatiky, rozpouštědly a plasty zejména v oblasti střední Evropy. Dceřiné firmy holdingu se soustřeďují na různé oblasti podnikání, například společnost Römerquelle je hlavní výrobce minerálních vod v Rakousku. Jediným akcionářem Ameropy je švýcarská rodina Zivy, generálním ředitelem je Andreas Zivy, syn jednoho ze zakladatelů.

Jenomže Ameropu také prověřovala česká rozvědka. Zjistila, že za ní stojí pravděpodobně někdo jiný, než uvádějí oficiální stránky. V úvahu přichází zejména Marc(ell) David Rich (původním jménem Reich), bohatý americko-chazarský byznysmen s ropou, vlastnící kromě amerického i španělský a izraelský pas, který byl před lety v nepřítomnosti odsouzen v USA k devíti letům vězení za nelegální obchody s embargovanou íránskou ropou v osmdesátých letech (loni byl za skandálních okolností amnestován Billem Clintonem, kterému Rich různými formami sponzorských příspěvků věnoval 1 milion USD).

Rich zbohatl díky obcházení různých embarg uvalených mezinárodním společenstvím na některé režimy a obchodům s nejrůznějšími diktátorskými a komunistickými režimy jako např. s Fidelem Castrem, Ceausescem, Pinochetem či nikaragujskými sandinisty.

Rich má léta nahlášeno trvalé bydliště ve švýcarském městečku Baar (v místě, kde má sídlo společnost O.F.I.). Richovo spojení s Ameropou prokazuje také fakt, že švýcarská firma a Rich vlastní firmu Kolmar Petrochemicals – což je informace, kterou zjistila česká rozvědka.

 

ZÁVĚR

Náhlá politická aktivita Andreje Babiše by mohla nasvědčovat tomu, že by mohl být řízeným, ještě donedávna spícím agentem, který je nyní mobilizován ve chvíli, kdy se přibližuje okamžik rozhodování  o tom, kam bude Česká republika na další čtyřleté období směřovat. Babiš v Čechách podniká od roku 1994 a nikdy proti nikomu z těch, které dnes halasně pomlouvá, nevystupoval. Jeho náhlé prozření a boj s korupcí, kterou sám podporoval, jsou až příliš kýčovité na to, abychom jim uvěřili. Jeho nynější ukazování prstem na viníky, když tu předtím skoro dvě desetiletí se všemi dobře vycházel, je více než podezřelé.

buryazemi


Přečtěte si knihu Dušana Válka "Počestný Andrej Babiš"
na stránkách http://www.agentbures.com

Registrační svazek agenta Bureše najdete ke stažení zde
http://www.stb.cz/babis-je-bures.pdf