Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Akce občanského sdružení

Podzimní akce spolku Publicum Commodum k významným výročím

Podzimní akce spolku Publicum Commodum k významným výročím

Zapsaný spolek Publicum Commodum je dobrovolné sdružení, má kromě jiného za cíl i bojovat proti negativním jevům, záměrům a činnostem, které život občanské společnosti a veřejné dění poškozují a v podstatě ohrožují demokratické uspořádání státu.

Členové občanského sdružení se věnují především problematice, která je spojena s obdobím II. a III. odboje, tj. historického období 1938 - 1945 a 1948 až 1989.

Za jeden ze zvláště závažných problémů naší společnosti považujeme značnou ztrátu historické paměti u části populace, zvláště pak u mládeže. Řídíme se heslem amerického filosofa, kritika a spisovatele španělského původu Georga Santayany, „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat."

Anglický spisovatel devatenáctého století Rafael Sabatini řekl: „Kde není poznání minulosti, nemůže být vize budoucnosti." a my k tomu připomínáme heslo našeho spolku: „Život ve lži je životem bez budoucnosti"


Spolek Publicum Commodum ve spolupráci s Hlavním městem Prahou a Městskou částí Praha 1
si Vás dovolují pozvat na kulturní akci na podporu svobodných a nezávislých médií.

Dne 21. září se před 17. listopadem 1989 pravidelné konaly totalitní oslavy prvního vydání komunistického Rudého práva(1920), nazvané „Den tisku, rozhlasu a televize". Média byla v komunistických časech nejvíce cenzurovaná a o jejich svobodě se nedalo ani mluvit.

Zveme Vás k připomenutí těchto neblahých oslav
a na podporu svobodných a nezávislých médií ve

čtvrtek 21. září 2017 od 14.00 hod.

na Václavském náměstí, Praha 1.
Sraz pod koněm! ! ! ! !

Programem provádí
PhDr. Pavel Žaček, JUDr. Jaroslava Janderová

Hrají:
J.J.Jazzmen
Eva Eminger Jazz Band
Aktual Milana Knížáka
Začátek: 14.00 hod

Konec: 17.00 hod.
Přijďte podpořit nezávislá a svobodná média, která musí být nedílnou součástí demokratického státu!

Rude Pravo 21-9-2017 14-00 Pod konem  pozvanka 720px

Kapela Aktual Milana Knížáka při vystoupení na Václavském náměstí k 21.8.1968     JUDr. Jaroslava Janderová, Milan Knížák a Luboš Andršt při akci na Václavském náměstí k 21.8.1968

Jen málokdo z dnešních mladých lidí už ví, že 21. září se v dobách komunistické totality slavilo jako tzv. Den tisku, rozhlasu a televize.  Připomínalo se tím 21. září 1920, kdy vyšlo první oficiálního tiskového orgánu Komunistické strany Rudého práva.

Komunistický režim přikládal vlastní propagandě nesmírný význam. Halasné oslavy, rozdávání metálů a odměn, křepčení na lidových veselicích měly zakrýt smutnou skutečnost, že komunisté nedokázali řídit prosperující stát a během padesáti let přivedly kdysi prosperující Československo k úpadku a krachu.

Čím více nedostatky komunisté utajovali, tím hlouběji se jejich režim propadal do bezvýchodné situace. Hranice státu byly zadrátované, aby lidé, kteří se nechtěli smířit s domácí totalitou, neutíkali na Západ. Na hranicích se střílelo, podél hranic vedly dlouhé kilometry ostnatého drátu nabitého elektrickým proudem, kolem nich vartovali pohraničníci se psy.

Ani dnes nejsme ušetřeni pokusů lživou propagandu oživit. Zdiskreditovaný titul Rudé právo nahradili komunisté vydáváním Haló novin (je smutnou skutečností, že někdejší redaktor tohoto propagandistického tisku působí jako mluvčí prezidenta Miloše Zemana), kde publikují podobné lži jako kdysi Rudé právo.

Proto chceme v tento výroční den připomenout, že média by měla být svobodná a nezávislá. Pro demokratický stát jsou objektivní a nezkreslené informace nesmírně důležité.

Rude Pravo 500px

 

11.listopadu 2017 - Den válečných veteránů  - shromáždění na Václavském náměstí

11. listopadu chceme připomenout konec 1. světové války, která zasáhla Evropu, Afriku i Asii a probíhala také ve světových oceánech.V Evropě probíhaly boje na několika frontách. Na západní frontě boje probíhaly v zákopech (tzv. zákopová válka)). V letech 1914 až 1918 bylo mobilizováno přes 60 milionů vojáků.

Přesná čísla, kolik padlo Čechů nejsou známa. Odhaduje se, že se první světové války zúčastnilo na 70 miliónů vojáků, z nichž padlo nebo zemřelo asi 10 miliónů. Samotné Rakousko – Uhersko postavilo do války 9 miliónů vojáků, padlo nebo se nevrátilo 1 100 000 mužů. Počet českých vojáků se dá pouze odhadnout na 1, 4 milionu, do konce roku 1917 padlo podle nejhrubších odhadů asi 138 000 českých vojáků.

Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice. 11. listopad byl přitom vybrán symbolicky, neboť toho dne roku 1918 bylo ve vlakovém voze v Le Francport u severofrancouzského města Compiègne podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem, jímž byly na západní frontě ukončeny boje 1. světové války.

Symbolem Dne veteránů se stal květ vlčího máku. To má svůj původ v básni Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský chirurg John McCrae, jenž sloužil na západní frontě, nedaleko belgického města Ypres.

V průběhu války vznikala česko-slovenská zahraniční vojska, tzv. Československé legie. Nejprve v roce 1917 v Rusku, potom v prosinci 1917 ve Francii (včetně dobrovolníků z Ameriky) a v dubnu 1918 v Itálii.

Díky vystoupení Československých legií, které bojovaly po boku Dohody (Francie, Rusko, Velká Británie) umožnilo po válce Čechům a Slovákům založit samostatný stát.

Pietni akt Vitkov 500px

 

17.listopadu 1939 - 1989 - 2017 - Václavské náměstí spodní část "podkova" - kulturně edukativní akce k výročí Sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva

Již tradičně pořádá spolek Publicum commodum setkání u příležitostí výročí Sametové revoluce a Mezinárodního dne studentstva veřejné připomenutí těchto dvou významných mezníků naší historie. kulturně. I letos se v Praze na Václavském náměstí ve spodní části "podkově" uskuteční mítink, na kterém vystoupí známí hudebníci i politici.

Mezinárodní den studentstva

Po pohřbu studenta  Jana Opletala dne 15. Listopadu 1939, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti nacistické okupaci Čech a Moravy, nařídil Adolf Hiter, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno, 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů.

Již v roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.

Sametová revoluce (též Něžná) je označení období politických změn, které se odehrály mezi 17. listopadem 1989 a 29. prosincem, které vedly k pádu komunistického režimu v Československu a nastolení pluralitní demokracie.

Události odstartoval zásah komunistické Bezpečnosti na Národní třídě, kdy byli demonstrující studenti brutálně napadeni speciálními jednotkami Veřejné bezpečnosti a Státní tajné policie. Protože nebyla studentská revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život, vžil se pro ni termín „sametová revoluce". Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použito násilí, výsledkem byla hluboká celospolečenská změna. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro další revoluce, u kterých je moc získána bez násilí.

17-11-1989-VB proti demonstraci Narodni 500px

 


 

 


 


JIŽ PROBĚHLO

 

21. srpen 1968 - 2017- 12:30 - Václavské náměstí spodní část "podkova" ve spolupráci s klubem VIP-IPA "Aby sny nezešedly" aneb ´"Sedm dnů, které otřásly Prahou" - akce k připomenutí vpádu vojsk Varšavské smlouvy a nástupu normalizace

Jedním z nejtragičtějších výročí, která připomínáme, je 21. srpen. Tehdy v roce 1968 okupovala někdejší Československo vojska Varšavské smlouvy. Varšavská smlouva byl vojenský pakt, sloužící agresivním zájmům komunistického režimu v Rusku. Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) tehdy ovládal železnou rukou satelitní kordon kolem svých hranic, do kterého spadaly mimo jiných státy střední Evropy – Československo, Polsko, Německá demokratická republika, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Kromě Rumunska, které se tehdejšího vojenského přepadu nezúčastnilo, posloužily čtyři státy paktu jako zástěrka pro potlačení obtížně se rodící demokracie v  Československu.

Někdejší okupaci z pohledu mladého člověka připomíná místopředsedkyně spolku Publicum commodum Jaroslava Janderová: „Pro mě, která jsem 21. srpen 1968 prožila jako teenager, to byl tehdy pocit počátku další války vedené tehdejším SSSR. Války proti osobním svobodám, proti změnám, které jsme i my mladí vnímali: najednou se mohla hrát „západní hudba", mohli jsme číst do té doby zakázané knihy, mohli jsme chodit na koncerty, cestovat na Západ."

Tak zvané „Pražské jaro" v první polovině roku 1968 rychle vzniklo, a rychle také skončilo. Řada lidí tomu stále nechtěla uvěřit, že naděje na život ve svobodnější společnosti vzaly pod pásy okupačních tanků rychle za své, ale desetitisíce občanů už utíkaly do emigrace. Totalita přituhovala. Vrcholem bylo krvavé potlačení manifestací v srpnu 1969, které již nelikvidovali vojáci okupační mocnosti, ale ale čeští a slovenští esenbáci a milicionáři.

21-Srpen-1968 Tanky na Vaclavaku 500px