Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Jak je to s tou svobodou slova v Rusku a u nás

Je zajímavé, že si toho naše média téměř nevšimla. Snad jedině Jefim Fištejn v ČT a analytička Veronika Sušová - Salminem v Parlamentních listech na to upozornili. Že by byli naši novináři tak nevšímaví? Anebo se jim ten Putinův úlet nehodí do krámu. A o co že to vlastně šlo?

Ruský prezident Vladimír Putin uspořádal tiskovou konferenci. Nebyla jen tak ledajaká. V duchu ruského gigantismu dostala neoficiální název "Velká tisková konference." V pořadí už desátá. Akreditováno bylo na 1 300 nlovinářů. Hlavními tématy byly ruská ekonomika, včetně situace rublu, vzt Ruska s Ukrajinou, a mezinárodní situace. Na všechno Vladimír Vladimírovič brilantně odpověděl. Nebylo to tak těžké. Za všechno mohou USA, zahraniční nepřítelé Ruiska, imperialističtí agenti. Většina dotazů byla zřejmě předem připravená.

Putina ale přesto dokázala "vytočit" otázka novinářky stanice Dožď Xenie Sobčakové, která se ptala na právní situaci, platnost federálních zákonů a politiku prezidenta Kadyrova v dnešním Čečensku. V druhé části otázky se Sobčaková věnovala pojmu "mediální hon", který kdysi použil sám Putin v souvislosti s jejím otcem - a poněkud pikantně - Putinovým petrohradským šéfem Anatoliem Sobčakem. Podle ní dnes mediální hon pokračuje a jsou mu vystaveni lidé, kritizující politiku Kremlu.

"Proč jsi jí dal slovo," obořil se Putin mimo mikrofon na svého mluvčího Peskova (nomen omen), který tiskovou konferenci organizoval. Jenomže mikrofon potvůrka Putinova slova zachytil. A tím vrhnul na Putinovu diskuzi s novináři podivný stín toho, že se nejednalo o běžnou tiskovku, ale o předem smluvené loutkové divadlo. Způsob, na jaké otázky a jak na ně odpoví, určuje zcela prezident Pusám, včetně toho, co bude ignorovat, čemu chce věnovat prostor a jak dlouho bude na otázku odpovídat. Už v úvodu konference vyzval Peskov přítomné novináře, aby svoje dotazy "zkracovali" a aby měl tin dostatek času na odpovědi. Jde o formát pořadu, který má prvky politického divadla, PR a žurnalistiky. Hlavní hrdina je jediný - prezident Putin.  

O tom, že svoboda slova v Putinově Rusku je vážně nabourávána, asi nikdo u nás nepochybuje (kromě Putinových fanoušků z kroužku Miloše Zemana). Ale neměli bychom si být tak jistí, že tomu u nás není podobně. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru pro časopis Týden uvedl, že média přestala svoji kontrolní roli téměř plnit. „Buď už není zajímavé, když vláda klame veřejnost,“ řekl Kalousek,“nebo se konkrétní novináři bojí nějakých problémů a vědí, že už to nesmějí říkat.“

Jenomže, není to tak dávno, pražský primátor Tomáš Hudeček, tehdy ještě z téže TOP 09, jejíž místopředseda Kalousek se bojí o svobodu slova u nás, nepustil na svoji tiskovou konferenci k exhumaci ostatků umučeného faráře Josefa Toufara jiné novináře než ty, které měla jeho asistentka napsané na seznamu. Postup pražské radnice totiž v případě exhumace Toufarových ostatků vzbudil rozhořčení Sdružení bývalých politických vězňů. To kritizovalo i způsob, jakým byly ostatky exhumovány. Místo bylo obehnáno plotem s plachtou, byl tu postaven stan a mobilní toaleta. „Pod tím vším lze předpokládat ostatky lidí,“ upozornil tehdy tajemník SBPV Jiří Línek.

I podle názoru odborníků na danou problematiku tehdejší vedení Prahy v čele s bývalým primátorem Hudečkem porušilo hned několik zákonných nařízení a opatření. Forenzní genetik Dan Vaněk uvedl, že magistrát obešel archeologický ústav. Souhlasy majitele hřbitova, správce a potomků pátera Toufara prý nestačí. Podle historika Petra Blažka měli být navíc u vyzvedávání státní zástupci, protože ostatky jsou důkazem trestných činů.

Tak jak to tedy s tou svobodou slova zatraceně je?

Jedním z nejvýznamnějších zastánců vazby mezi svobodou projevu a demokracií je americký myslitel Alexander Meiklejohn. Ten tvrdí, že konceptem demokracie je, že si lidé vládnou sami. Aby takový systém fungoval, je potřeba informované voličstvo. Pro náležitou informovanost nesmí být kladeny žádné zábrany volnému toku informací a myšlenek. Podle Meiklejohna nebude demokracie věrna svým základním ideálům, pokud ti, kteří jsou u moci, mají možnost manipulovat voličstvem zadržováním informací a potlačováním kritiky. Volba cesty manipulace podle Meiklejohna ve své podstatě popírá demokratické ideály.

A to se týká jak Putina, tak Babiše, Hudečka a celé řady dalších.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz