Najdete nás na Facebooku

Podporují nás:

Babiš, a co dál?

Hnutí ANO Andreje Babiše vyhrálo volby do Evropského parlamentu. Ne sice tak drtivě, jak by si sám velký Andrej přál, ale šestnáct procent hlasů zajišťuje poslanecká křesla pro čtyři Babišovce v Bruselu. Radost mu může kazit jen nízká účast voličů. Něco málo přes osmnáct procent je drtivým vyjádřením skepse českých voličů, kteří se nedomnívají, že by naši poslanci mohli v Bruselu cokoliv ovlivňovat, byť se Telička dušoval, co mohl, že on to všechno změní.

Nezmění.

Evropské volby na chvíli zastínily trvalý konflikt zájmu, který příchod hnutí ANO do vládních funkcí znamená. Ať Babiš voliče, že tomu tak není, skutečnost je jiná. Sám Babiš se čas od času vychloubá, že patří mezi nejvýznamnější tuzemské podnikatele. Jako důkaz uvádí rozsah své podnikatelské činností. Už dávno nezaměřuje své aktivity pouze do zemědělství skrze kolos AGROFERT, nýbrž podniká i v řadě dalších oblastí.

V obchodním rejstříku je uváděn jako předmět podnikání dlouhý seznam nejrůznějších aktivit. Je známo, že holding AGROFERT ovládá více než 200 firem a Babiš svoje panství stále rozšiřuje. V tom se jeho podnikání nebezpečně podobá tzv. letadlu, které jednoho dne ztroskotá díky vlastní předluženosti.

AGROFERT zasahuje jak do zemědělství a potravinářství, tak do chemického průmyslu, médií a dalších oborů. Koncern v sobě fakticky sdružuje jednotlivé články řetězce výroby potravin. Začíná u jejich rostlinné a živočišné výroby, včetně výroby hnojiv, osiva a distribuce zemědělské techniky. Někteří si už možná ani nevzpomínají, že původní firma Agrofert s.r.o., která byla založena v roce 1993, se původně výhradně zabývala obchodem s hnojivy na českém trhu. V dnešní době ale AGROFERT též zajišťuje zpracování v masokombinátech, mlékárenských a pekárenských závodech. Část rostlinné produkce navíc míří na výrobu biopaliv, která se musí od poloviny roku 2007 povinně přimíchávat do pohonných hmot.

Přimíchávání biosložky do paliv se podle mnohých rovná zločinu, který páchají velké zemědělské podniky na občanech České republiky. Mixovaná motorová nafta ničí životní prostředí (jak zplodinami, tak devastací zemědělské půdy), škodí samotným motorům (snižuje jejich životnost), zdražuje cenu paliv.

V tomto směru je zajímavá lobbistická činnost Andreje Babiše. Evropská unie (EU) si svého času stanovila cíl do roku 2020 zvýšit podíl biopaliv na ropných pohonných hmotách až na 10 %, v posledních letech však od něj začíná ustupovat. Navíc počítá EU s tím, že by od roku 2020 zrušila všechny státní dotace na pěstování suroviny pro výrobu biopaliv. EU rovněž snížila celkový požadovaný podíl biopaliv. To všechno by měli Babišovi poslanci v Bruselu změnit.

AGROFERT totiž na povinném přimíchávání biosložek do paliv vydělává stovky milionů korun ročně. Jak sám Babiš před časem uvedl, řepku pěstuje asi na 16 000 hektarech, což představuje 16,4 procenta z obhospodařované půdy Agrofertem. Vzhledem k tomu, že Babiš nyní sedí ve vládě, jen stěží se dá předpokládat, že by prošla legislativa, která by podíl biopaliv omezila. Stejně tak jen těžko mohou klesnout dotace pro zemědělce, samotný AGROFERT (a jeho dceřiné společnosti) totiž ročně inkasuje na dotacích několik miliard korun ročně. Kdyby vyschly dotace na pěstování řepky, Babišova vlajková loď by se ocitla na suchu.

Vrcholem pokrytectví bylo Babišovo teatrální gesto, kdy se při hlasování ve vládě o obnovení tzv. zelené nafty, což je fakticky vládní dotace zemědělcům na levnější provoz, hlasování zdržel.

Se zemědělstvím se úzce pojí i sektor potravinářství, ve kterém Andrej Babiš zaujímá rovněž významnou roli. Podle ekonoma Karla Kříže ale patří Babiš mezi těch málo producentů, které vyrábějí potraviny v horší kvalitě a dráž než tomu bylo za bolševika. Zhoršená kvalita potravin se projevila u podniků, které Babiš postupně skupoval. Dnes vlastní třeba Kostelecké maso a uzeniny, Vodňanskou drůbež nebo Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí. Abychom nezůstali jen u živočišných výrobků, AGROFERT též vlastní mlékárny OLMA a Hlinsko a společnost PENAM, která je druhým největším producentem pekárenských výrobků a jejíž gumové rohlíky jsou již dnes proslulé. Ne nadarmo se proto už polští potravináři obávají, jak bude situace v českém potravinářském segmentu v příštích letech vypadat. Takřka pětina prodávaných potravin v Česku totiž pochází z Polska a Poláci se obávají, že Česko se polské potraviny pokusí omezit, a to například pomocí zpřísnění kontrol dovozů nebo antikampaní, jaké jsme byli svědky v nedávných měsících. Babiš dokázal prosadit do vládního prohlášení i do samotné koaliční smlouvy mezi českými stranami klauzuli, že na českém trhu je nutné vytvořit prostor pro domácí výrobky.

Od nedávna platí, že Andrej Babiš má výrazný vliv v mediální sféře. Zakoupil totiž skupinu MAFRA, která vydává třeba Lidové noviny nebo deník Mladá fronta DNES, včetně jejich internetových verzí. Na počátku letošního roku přidal Babiš navíc do svého impéria rádio Impuls a spekuluje se o koupi jedné z velkých tuzemských soukromých televizí, tedy buď Novu, nebo Primu. Kromě medií pronikl Babiš v loňském roce i do dopravy, kdy se rozhodl zajistit si vlastní dopravu pro většinu svých potravinářských firem. Vše má zajistit Babišova firma AGF Food Logistics. Podle šéfů by tato firma do budoucna ráda nabízela logistické služby také dalším společnostem.

Jednou z nejvýnosnějších firem v České republice jsou LESY ČR. Každoročně hospodaří s miliardovým přebytkem. Lesy se rozhodl Babiš pumpnout hned dvakrát. Jednak jako ministr financí uvažuje o tom, že jak volné finanční prostředky na účtu, tak vysoké roční přebytky odvede stoprocentně do státního rozpočtu (podobně jako to navrhoval u ČEZ). Firma by tím ztratila možnost jakkoliv investovat do svojí budoucnosti a logicky by začala zaostávat (tak jkako tomu bylo za komunistům kdy se drancovaly stávající zdroje a neinvestovalo se do inovací). Vedle toho Babiš založil dvě relativně nové firmy Wotan Forest a Uniles, které mají ambici patřit mezi největší hráče v oblasti lesnictví a dřevozpracovatelském průmyslu. Přestože šéfové společností tvrdí, že se nebudou ucházet o veřejné zakázky za každou cenu (!), zakázky od Lesů ČR tvoří v jejich rozpočtu rozhodně velice významnou položku. Wotan Forest navíc kritizuje Lesy ČR za způsob zadávání zakázek.

V neposlední řadě Babiš disponuje významnými firmami v chemickém průmyslu. Vlastní například pardubickou chemičku Synthesia. Mezi odběratele Synthesie patří výrobci nátěrových hmot a tiskových barev, zpracovatelé barviv a pigmentů pro textilní průmysl, koželužny, papírny, farmaceutické a zbrojařské firmy, producenti kosmetiky nebo zemědělské podniky. Produkce Synthesie je ze tří čtvrtin určená pro export. Vlastní také přerovskou chemičku Precheza nebo firmu na zpracování surového dehtu a benzolu DEZA. V Německu pak Babiš vlastní chemičku SKW Piesteritz. Právě německá chemička tvoří jednu z mnoha částí Babišova zahraničního byznysu. Kromě Německa má firmy v Maďarsku, Polsku nebo Nizozemí.

Aktivity místopředsedy vlády a ministra financí České republiky Andreje Babiše tím zdaleka nekončí. Na podzim loňského roku se objevily informace, že by rád zamířil také do bankovního sektoru, konkrétně se mluvilo o německé Landes Bank Badensko Württenbersko. Vzhledem k výše zmíněné předluženosti Babišových firem, dává takovýto krok z hlediska Andreje Babiše smysl. Tomu by také odpovídala poslední informace, že se Babišovo ministerstvo financí snaží převzít plnou kontrolu nad Českou exportní bankou a státní exportní pojišťovnou EGAP. Tam leží další miliardy, jen se pro ně shýbnout.

Pokud byste měli nějaké podezření, Babiš vás „upřímně", jako kdysi Standa Gross, ujistí, že v konfliktu zájmů rozhodně není.

Ivan Bednář